Záměr rekonstrukce a přestavby domu v srdci Jizerských hor byl od počátečních skic veden snahou o harmonické propojení dvou stavebně, objemově i stylově nesourodých hmot postupně rostlého organismu horské chalupy s brusírnou při zachování genia loci, tímto spojením vytvářeného. Od prvopočátku bylo jasné, že bude třeba zachovat dualitu a napětí mezi oběma hlavními částmi objektu, podpořit dialog, který mezi sebou vedou.

S investorem jsme se shodli na přístupu, který kombinuje soudobý design v partiích, které ho unesou s maximálně citlivým nakládáním se starší, roubenou a kamennou částí, akcentovanou kontrapunkty soudobých adicí. Základní figura celého souboru byla, pro zachování kontinuity i svého účinku v intencích okolí, zachována.

Dualitu vizuální sleduje rovněž funkční schéma objektu - přístavba s mansardovým krovem z první poloviny 20. stol. je zachována ve svém objemu a figuře, je ovšem upraven rozvrh a velikost okenních otvorů, stejně jako stávajících vikýřů a fasádního pláště. Obsahuje v sobě soukromé prostory ložnic a koupelen, obrácených částečně k jižní terase, částečně na sever k Tiché říčce – potoku, který hrál v životě domu a jeho obyvatel vždy poměrně zásadní roli a který je do života nových uživatelů opět přizván. Starší roubená část s kamenným soklem a lednicí – prostorem vodního kola – je koncipována jakožto společenská, denní. Roubená světnice bývalé brusírny, otevřená prosklenou podlahou do prostoru vinného sklípku s fragmenty původních transmisí se stává obytným prostorem. Kuchyně v zadní, kamenné části - srdci domu - kontroluje nejen vstupní předsíň, schodiště a přístup do klidové části, ale rovněž je přes obnovený dveřní portál s dřevěnou pavlačí otevřena do zahrady a nově navrženým vnitřním oknem do prostoru lednice. Ta se nově stává prostorem pro relaxaci, přístupným pororoštovou lávkou a točitým schodištěm přímo z nitra společenské části. Nachází se zde sauna v návaznosti na znovuobnovený náhon, který vantroky přivádí vodu z tiché říčky zpět do míst, kam vždy patřila - nyní ovšem v nové funkci vodopádu, sloužícího rekreačnímu určení prostoru.

Majestátní prostor krovu nad roubenou částí s novým pásovým vikýřem je, kromě prosklené pracovny, prostorem společenského filtru mezi obytným prostorem a ložnicemi - tichým salonem, knihovnou, hernou dětí. Nově vybudovaný komín procházející prostorem obsahuje, kromě své primární funkce, i stoupací potrubí jako přípravu na případnou budoucí zástavbu tohoto prostoru dalšími ložnicemi a koupelnou. Návazný schodišťový prostor prosvětluje dvojice střešních oken, přinášející kromě světla i pocit vzdušnosti a majestátnosti prostoru uvnitř dispozice.

Materiálové a barevné řešení exteriéru i interiéru je vedeno snahou o maximální pravdivost a přirozený vzhled materiálů bez příkras a falše při zachování poetiky horské srostlice.

Kamenné stěny jsou opískovány a přiznány, roubení provedeno a ošetřeno tradičními postupy, dřevěný šindel střechy roubené části ponechaný přirozenému stárnutí. Nově pojatá mladší část je pojednána maximálně střízlivě za použití šedého plechu střechy i dřevohliníkových oken, jedinou výjimkou je hlavní vstupní portál obložený měděným plechem ke zdůraznění důležitosti vstupu v kompozici budovy a jakožto připomínka industriální stopy objektu. Neoplocená zahrada je ponechána maximálně otevřená a nekomponovaná, jedinou výjimku tvoří, kromě nově navržené jižní terasy a přístupové cesty, zachráněné a odborně ošetřené fragmenty původního zahradního řešení - zejména majestátní keře rododendronů, kterým se ve zdejších podmínkách nadmíru daří.

Projekt 2019 - 2020

Realizace 2020 - 2023